Femme Fatale líbeznické kultury

O kulturu v obci se poslední čtyři roky stará v roli předsedkyně  kulturního výboru Šárka Kettnerová. Potom, co zaplnila do posledního měsíce kulturní kalendář obce, otevřela v centru Prahy také své vlastní květinářství. Více o splněných snech i práci pro obec prozrazuje v rozhovoru.

 

Co bude největším lákadlem letošního kulturního kalendáře obce?

 

Na prvním místě bych jistě zmínila Posvícení, ale atraktivní bude i tradiční Dětský den, který se letos chystáme rozšířit o večerní zábavu s živou hudbou.

 

Ale Posvícení je Posvícení. Jak se změnila za poslední tři roky podle tebe kulturní nabídka v obci?

 

Určitě zásadně, a to díky hojnosti spolků – těch tradičních i nově založených, díky komunitnímu centru, které dává další možnosti pro pořádání kurzů, autorských čtení a dalších akcí. A také díky zrekonstruované obecní knihovně.

 

Na které kulturní akce se sama nejvíce těšíš?

 

Já se těším v podstatě na všechny stejně a vždycky mám největší radost, když je konec, nepršelo, přišlo hodně lidí a jdu spát.

Momentálně si nejvíc myslím na Čarodějnice, kde bude oheň, kytara a jaro ve vzduchu. Doufám. Loni pršelo.

 

Tradici líbeznického posvícení založil předchozí místostarosta obce Radek Kraus. Co se na posvícení mění a co nemění?

 

Co se změnilo na první pohled, je místo konání, akce se přesunula ke zdravotnímu středisku, ale jinak se v zásadě nic nemění... Princip zůstává tentýž, jen je na kulturní akce v obecním rozpočtu věnována větší  položka, a proto může mít i Posvícení bohatší program.

 

Není zbytečné investovat do kultury v obci, odkud je do Národního divadla 30 minut autem?

 

Národní divadlo je jistě dobré navštívit, pro všeobecný přehled, ale není nad veselou vesnickou zábavu, že?

 

Každá taková akce je přeci zároveňpříležitostí k tomu, aby se lidé potkávali a hovořili spolu. To od pradávna vytvářelo dobré sousedské vztahy a pospolitost.

 

Co ti v kulturní nabídce obce stále ještě schází a chtěla bys tam dodat?

 

Já si myslím, že nabídka je pestrá... I když jsem dostala dopis, ve kterém mě kdosi žádal o uspořádání pravidelných setkání v Arše nejen pro seniory... Dopis nebyl podepsán, tímto se tedy omlouvám, že byl bez reakce. Vzhledem k mým zkušenostem se obávám, že bychom tam seděli jen my dva...

 

Pro velkou část české veřejnosti je asi nejznámější líbeznickou značkou Divadlo kouzel Pavla Kožíška. Jak se díváš na tuto scénu?

 

Obdivně. Něco pořádat je velice náročné a v tomto rozměru jistě trojnásob. Málem jsem zapomněla zmínit, že právě tato scéna bude v září propůjčena úžasné Simoně Stašové v nepřekonatelné roli Shirley Valentine.

 

Co by podle tebe měla pro kulturu dělat obec lépe nebo intenzivněji?

 

Obec dělá zásadní a veledůležitou věc, a to, že na vše rozumné ochotně přispívá, pomáhá a vždy se podílí na každé akci – ať je to v podobě technických služeb nebo spolupráce s celým úřadem.

 

Proč má podle tebe smysl organizovat v Líbeznicích kulturní akce? Proč to vlastně děláš?

 

Dělám to, protože mě to stále ještě baví a vždycky mám radost, když někdo na ulici pochvalně pokývá hlavou – jojo, to se vám povedlo, fakt super akce. Cenu to má a určitě mít bude i nadále, aby vesnice zůstala vesnicí, místem, kde o sobě lidé vědí i to, co není pravda, místem, kde vám prostě někdo kolemjdoucí popřeje dobrý den.

 

Na začátku měsíce jsi otevřela v centru Prahy v Soukenické ulici vlastní květinářství. Jmenuje se Fleur Fatale. Proč tento název?

 

Vybrat název není jen tak, ráda bych byla femme fatale, kdyby to nevyšlo, tak budu mít alespoň osudové květiny.

 

Jak se vlastně měří, která floristka je dobrá a která ještě lepší?

 

Skromnost stranou – já jsem fakt dobrá. V našem obchodě najdete přívětivou obsluhu, krásné květiny, dobré ceny, vkus a eleganci.

 

Souvisí nějak vázání květin s kulturou? Jak daleko nebo blízko k sobě mají svět kultury a svět květin?

 

Obojí se musí dělat s nadšením. Tyto dva světy dělí pár schodů na pódium.